Dlouhodobá individuální psychoanalytická/psychodynamická psychoterapie

Obecně je psychoanalytická psychoterapie vycházející z psychoanalýzy léčením prostřednictvím porozumění, jehož základ spočívá v intenzivní a jedinečné zkušenosti ve vztahu klienta a psychoterapeuta. Psychoanalytická psychoterapie napomáhá zlepšení emočních, osobních a vztahových obtíží a je také vhodným nástrojem léčby mnoha duševních poruch (např. úzkostných, afektivních, psychosomatických poruch, poruch osobnosti).

Dospělý nebo dětský klient se v individuální psychoanalytické psychoterapii s psychoterapeutem zpravidla setkává jednou, dvakrát nebo i vícekrát týdně. Pravidelná a dlouhodobá spolupráce psychoterapeuta a klienta umožňuje přijmout neprožité, nesnesitelné, nesrozumitelné, zraňující nebo jinak bolestivé prožitky. Klient je povzbuzován k volnému vyjádření a aktivní reflexi myšlenek a pocitů. U dětí se tak děje nejčastěji prostřednictvím hry. Psychoterapeut klientovi specificky naslouchá a pomáhá mu nalézat smysl pocitů, myšlenek a chování, z nichž některé mu způsobují opakovanou nepohodu, nelibost a dlouhodobé strádání. Klient se celého procesu účastní aktivně a kreativně, na rozdíl od jiných forem léčby, kde je spíše pasivním příjemcem pomoci v podobě rady, nácviku chování nebo předepsaného léku.

 

Vybraná literatura k tématu:

Gabbard G. O. (2005). Dlhodobá psychodynamická psychoterapia. Trenčín: Vydavateľstvo F.

Lanyadová M., Horneová A. (Eds.) (2005). Psychoterapie dětí a dospívajících – psychoanalytický přístup. Praha: Triton.

McWilliams N., (2015). Psychoanalytická diagnóza. Praha: Portál.

Mitchell S. A., Blacková M. J. (1999). Freud a po Freudovi (Dějiny moderního psychoanalytického myšlení). Praha: Triton.

Pöthe, P. (2008 a 2013). Emoční poruchy v dětství a dospívání. Praha: Grada.

Sakař, P. (2011). Může být odehrání terapeutem užitečné? Revue psychoanalytická psychoterapie, XIII, 1, 42-49.